Celých 21 rokov som čakala na môjho prvého psa. Ani neviem ako som to mohla vydržať. Bývame v paneláku a mamina má zle skúsenosti so psom, tak mi ho nechcela nikdy dovoliť, až raz... V ten moment som hneď začala získavať informácie o chovateľských staniciach, o chovateľoch, kto je aký a podobne. Viac ľudí mi odporučil p.M a tak som vedela že bulíka chcem určite od nej. Bola to dlhá doba
čakania až raz som sa dočkala. Prišiel mi mail, že ma pre mňa Pallasku. Taká som bola šťastná. Plná očakávaní som išla s tatinom a s Uru do Brna pre nášho nového člena. Keď sa otvorili dvere a vyšla z nich zlatá, (niekto tomu hovorí hnedá,
červená atď) bacuľatá, 5 mesačná krásavica, vážiaca 25kg nemohla som tomu uveriť že je moja. Teraz spolu nažívame už 3 roky a zatiaľ sú to moje 3 najkrajšie roky v živote. Bez psieho spoločníka si už neviem predstaviť život.
 

Stránka o našej Pallaske a nielen o nej.

 

Pazúriky

Drápky a bulterieři je zvláštní kapitola veterinární praxe. Přestože můžete pokousaného bulíka zašít bez znecitlivění, na drápky nemůžete pomalu ani sáhnout. Navíc mají vysoké procento zatržení drápku, vyvrácení drápku, štěpení
drápku, vykloubení. Nejčastěji ošetřuji právě bulteriéry s rozštíplým drápem. Souvislost vidím v jejich specifickém vztahu k zinku, který je součástí rohoviny, podílí se na enzymatických reakcích v těle atd. a u bulíků je jeho deficit častější než u jiných plemen. Zřejmě mají vrozenou dispozici ke snížené schopnosti vstřebání a využití zinku.Při zkracování drápků nejčastěji krvácí
bulík a jezevčík. Zřejmě tato plemena mají rychlejší prorůstání cév dření drápu.

Vhodné je postupně zabrušovat drápy až k dřeni a během několika měsíců je zkrátit na požadovanou úroveň. Psi, kteří se dostatečně pohybují po tvrdých podkladech, mají drápy krátké. Po 3 měsících stačí zastříhnout pátý drápek na přední noze. Jinak velmi často proroste do lůžka jako stočený beraní roh a
způsobí zánět. Když rohovina pátého drápu není pravidelně zkracovaná, roste do ostré špičky a pes snadno zachytí za látku,větev.. a dráp vylomí. Bulíci to snášejí velmi špatně. Nejen že kulhají, ale pláčou, případně i vrčí na pány, nesnesou dotek kdekoliv na noze, dokonce i na přední části těla.
Ošetření nabízí několik možností:

U jiných ras není problém bez znecitlivění dráp ustřihnout. Zabolí to ve vteřině zákroku a dál už to nebolí. Je to jako když máte naštíplý nehet do lůžka a vytrhnete ho. Bolí to, ale úleva přijde záhy po odstranění. U citlivých jedinců je možné místně umrtvit tkáň kolem drápu, to znamená 2 nepříjemné injekce do postižené oblasti. U bulíků je to nemožné. Lidé ho neudrží.

Celkové znecitlivění, intramuskulární injekce bulíka nebolí, ale zase je vystaven anestetikům, které jeho vnitřní orgány musí netoxikovat. Já jsem zásadně proti narkózám a neuznávám ani "lehčí" nebo "částečné" znecitlivění, které slouží k usnadnění práce lékaři. Pokud zvíře uspávám, tak jen proto, aby
netrpělo, nikoliv proto, aby se mi lépe a efektivněji pracovalo. Je třeba také zvážit, jestli psychický stres ze zákroku je menší nebo zlo než anestézie.

Bulík, kterému bez znecitlivění odstraníte dráp, strašně řve, vyje, kňučí, vyvádí a celoživotně mě nesnáší a dokonce odmítá jít k nám domů, natož do ordinace. Toto u jiných ras nepozoruji!!!

Čím déle necháte zatržený dráp, tím více se traumatizuje okolní tkáň a zvyšuje se bolestivost. Nečekejte ani den!
S lékařem se domluvte, který postup zvolíte.

U bula se přikláním k celkové anestézii. Můj postup je následující. Jodovými nebo bylinnými přepravky vydezinfikuji ošetřované místo a kleště na drápy. Připravím si mul s jodovým přípravkem a mul s ichthiolovou mastí. Po amputaci drápu ihned zatlačím cévu mulem s jodem a po chvíli přiložím mast a obvaz. Vybavené ordinace mohou krvácení zastavit elektrokauterem. Krev může být žilní, takže volně odtéká, ale i arteriální, která stříká několik metrů. Vesměs do dvou minut se krvácení zastaví.
Domácí péče spočívá v koupelích v přesličce nebo natírání propolisem a v použití homeopatika, zejména myristiky. Propolis a přeslička se mi na lůžka osvědčily nejvíc. Homeopatika rozlišuji dle individuality pacienta a případu.

Prevence spočívá a několikaměsíční dotaci bulteriéra zinkem. A to v chelátové nebo homeopatické formě. Rovněž doporučuji Kombisol nebo Aminosol,obsahují všechny aminokyseliny/základní stavební látky těla/, a právě 2 z nich obsahují
síru a síru je složka kožních derivátů, síra se jinak velmi těžko do organismu
dodává. Lze to i homeopatickou formou. Kůže a žvýkací kosti také obsahují síru, což je jejich další přínos kromě hygieny dutiny ústní.
článok od: MVDr. Simona Müllerová, CHOVATELSKÁ STANICE TROJSKÝ KŮŇ, Tuřanská
52, BRNO 620 00 , www.trojskykun.com